Ukázka řešení MRP (vyplňování tabulek)
Ve výrobním podniku jsou vyráběny stolní lampy (výrobek „K“). Výrobek „K“ je složen ze sestavy B a součástí A a C. Kusovník výrobku je uveden na obrázku Obr.1. Požadavky odběratele na dodávky stolních lamp jsou 160 kusů v 6. týdnu, 210 kusů v 8. týdnu a 190 kusů v 9. týdnu. U sestavy B je potvrzený příjem 90 kusů ve 3. týdnu, u součásti C je potvrzený příjem 540 kusů ve 2. týdnu. U součásti C je požadavek na samostatnou dodávku dalších 660 kusů v 7. týdnu. Požadovaná pojistná zásoba u součásti C je 10 kusů. Další údaje týkající počátečních stavů zásob, velikosti dávek, průběžné doby a požadované velikosti pojistné zásoby jsou u jednotlivých položek kusovníku uvedeny vždy v pravém horním rohu příslušných tabulek. Úkol: Sestavte plán odvádění a zadávání pro výrobek „K“ a pro všechny ostatní položky kusovníku na stanovených 9 týdnů. Řešení: V následujících odstavcích je vždy uveden komentář k postupu vyplnění tabulky MRP pro konkrétní položku. Za ním následuje vyplněná tabulka. Plán požadavků pro výrobek „K“ Následující komentář se vztahuje ke způsobu vyplnění níže uvedené tabulky pro výrobek „K“. V zadání příkladu je uvedeno, že požadavky odběratele pro stolní lampy (hrubá potřeba) jsou 160 kusů v 6. týdnu, 210 kusů v 8. týdnu a 190 kusů v 9. týdnu. Tyto údaje zapíšeme do tabulky pro výrobek „K“ jako hrubou potřebu. Počáteční zásoba hotového výrobku „K“ je nulová, což zapíšeme do 1. období v řádku pro plánovanou pohotovou zásobu. Až do 5. týdne včetně nejsou žádné požadavky na odvádění, ani není žádný potvrzený příjem, a tedy zásoba zůstává nulová. V 6. týdnu je hrubá potřeba 160 kusů. Jelikož pohotová zásoba je nulová, čistá potřeba v 6. týdnu bude 160 kusů. Vzhledem k tomu, že velikost výrobní dávky je 75 ks, vystavíme objednávku na 225 ks (tj. 3 dávky). Toto množství zapíšeme do řádku plánovaný příjem dodávky v 6. týdnu. Na plnění objednávky znějící na 225 kusů se musí začít pracovat s předstihem 2 týdnů (výrobní čas), a proto do řádku plánované umístění objednávky zapíšeme 225 kusů ve 4. týdnu. V 6. týdnu pak přijde 225 ks a po odvedení 160 ks hotových výrobků bude plánovaná pohotová zásoba v 6. týdnu 65 ks (225 + 0 – 160 = 65). Tato zásoba zůstane i v 7. týdnu. Analogicky budeme postupovat při plánování požadavků v 8. týdnu. Hrubá potřeba je 210 ks výrobků a ve skladu máme z minulého období (7. týden) 65 kusů. Čistá potřeba v 8. týdnu tedy bude 145 ks (210 – 65 = 145). Protože musíme respektovat velikost dávky, bude plánovaný příjem dodávky v 8. týdnu 150 ks (tj. 2 dávky). V předstihu dvou týdnů (6. týden) vystavíme objednávku na 150 ks. Připočteme-li k tomuto množství 65 ks zásoby na skladě, pak po odvedení 210 ks hotových výrobků bude plánovaná pohotová zásoba v 8. týdnu 5 ks. Obdobně vytvoříme plán požadavků pro 9. týden. Na konci 9. týdne zůstane v zásobě 40 kusů výrobku „K“. Sestava „B“ je v kusovníku o úroveň níže než konečný výrobek. Při stanovení hrubé potřeby pro sestavu B proto vycházíme z plánovaného umístění objednávek v tabulce pro výrobek „K“ a z kusovníku (položka „B“ vstupuje 1x do výrobku „K“). Hrubá potřeba sestavy B tedy bude 225 kusů ve 4. týdnu, 150 kusů v 6. týdnu a 225 kusů v 7. týdnu. Do prvého období zapíšeme počáteční zásobu 37 ks. V zadání úlohy je uvedeno, že ve 3. týdnu je potvrzený příjem 90 kusů sestav B. Tento údaj zapíšeme do řádku potvrzený příjem. Jelikož hrubá potřeba ve 3. týdnu je nulová, vzroste zásoba ve 3. týdnu z 37 kusů na 127 kusů. Dále postupujeme podle údajů v horním pravém rohu tabulky pro sestavu „B“. Z vyplněné tabulky vyplývá, že pro splnění hrubé potřeby položky B je nutno začít s montáží 135 kusů sestavy B ve 2. týdnu, 135 kusů ve 4. týdnu a 225 kusů v 5. týdnu. Při určování hrubé potřeby pro součást „A“, která se nalézá na dvou místech kusovníku, je nutno sloučit požadavky pro výrobek „K“ (úroveň 1 kusovníku) a požadavky na sestavu B (úroveň 2 kusovníku). Při výpočtu hrubé potřeby součásti „A“ vycházíme z plánovaného umístění objednávky požadavků pro výrobek „K“ (tj. 4., 6. a 7. týden) a z plánovaného umístění objednávky požadavků pro sestavu „B“ (tj. 2., 4. a 5. týden). Příslušné požadavky je pak nutno vynásobit počty uvedenými v kusovníku a sečíst. Výsledky jsou uvedeny v řádku hrubá potřeba tabulky pro součást „A“. Tedy hrubá potřeba 270 kusů ve 2. týdnu vznikla jako součin 135 kusů pro sestavu B vynásobením dvěma. Hrubá potřeba ve 4. týdnu = 225 • 3 + 135 • 2 = 945 kusů. Obdobně byla stanovena hrubá potřeba pro další týdny. Počáteční zásoba součásti A je 270 ks. Hrubá potřeba 2. období tedy bude pokryta z počáteční zásoby. Další postup je obdobný jako u předcházejících položek. Hrubá potřeba pro součást „C“ je stanovena na základě plánovaného umístění objednávky pro sestavu B, v níž je součást „C“ zastoupena čtyřikrát. Nad tabulkou pro součást C jsou uvedeny další důležité údaje ze zadání. Údaj o další objednávce na samostatnou dodávku součásti C v množství 660 ks v 7. týdnu se musí zohlednit v řádku hrubé potřeby. Do tabulky je nutno také zapsat potvrzený příjem 540 ks ve 2. týdnu. Při výpočtu čisté potřeby musíme pamatovat na to, že u součásti C se povinně vytváří pojistná zásoba 10 ks. Tedy kupříkladu ve 4. týdnu bude čistá potřeba 540 + 10 – 20 = 530 kusů. Výsledky výpočtů pro součást C jsou uvedeny v tabulce T4.
